Linux na desktopu? Proč ne...

Začnu takový mini seriál o Linuxových aplikacích, které používám, protože se různě po internetu povalují informace o tom jak Linux není na desktop dobrý, že jedině na server atd. Chtěl bych postupně popsat různé aplikace, které nahradily ty na které jsem byl zvyklý z Windows™

Začnu trošku zeširoka:

S Linuxem jsem se začal seznamovat někdy v roce 2003. Tehdy jsem používal dual-boot Windows a Linux, protože jsem se chtěl jen podívat na zoubek jinému operačnímu systému než tomu od Billa, který byl v té době pro mě primární. Začínal jsem na Slackware 9.0 a byla to podle mě správná volba. Je to distribuce, která nikomu nic nedá zadarmo, nic se tam nedá naklikat jako ve Windows a ihned jakéhokoliv začátečníka uvrhne do pravého Linuxového pekla. Ale právě proto jsem si tuto distribuci vybral. Nechtěl jsem další klon Windows, kde si všechno naklikám a nic se v podstatě o linuxu nenaučím. Byla to volba vykoupená asi dvouměsíčním konfigurováním a učením se nových věcí. Překonal jsem trable snad každého začátečníka, jako jsou: - nefunkční zvuk – nefunkční scrollovací kolečko u myši apod.

Vše jsem nějakým způsobem za pomoci nejlepšího internetového poradce vyřešil a byl rád, že jsem zvládl nastavit si Linux tak, aby fungoval. Samozřejmě, že jsem pořád přepínal mezi Windows a Linuxem… Linux byl v té době pro mě jen koníček. Ve 3. ročníku jsem ale měl jako bakalářskou práci nakonfigurovat Linuxový server pro WiFi připojení a můj vedoucí mě navedl k distribuci Debian GNU/Linux.

Tato distribuce mě uchvátila balíčkovacím systémem APT (o kterém se nebudu rozepisovat) a jednoduchostí instalace nového softwaru. No a jelikož jsem musel v Linuxu pracovat stále častěji kvůli BP, chtěl jsem si ho trošku vylepšit a nastavit tak, aby se mi v něm co nejlépe pracovalo. Někdy od ledna 2005 jsem na HDD kompletně zrušil oddíl s Windows™, protože jsem zjistil že už mi tam zabírají zbytečné místo. Už jsem byl pořád jen v Linuxu. No a teď, po více než roce “čistého Linuxování”, píšu tento zápisek, možná taky pro to, abych si zrekapituloval co se všechno změnilo: Předně je to můj náhled na styl práce s operačním systémem, převzatým z Windows. A každý, kdo přechází z Windows na Linux, by si měl uvědomit, že Linux není Windows a tudíž jeho síla leží úplně někde jinde. Než jsem si tohle uvědomil, trvalo to zhruba 2 roky. (Vím občas mám pomalé vedení :D)

Pomalu se dostávám k hlavní myšlence:

Než jsem dospěl k výše zmíněnému, snažil jsem se z mého Linux desktopu udělat něco ve stylu Windows. Proto jsem začínal na K Desktop Environment (KDE), který vypadá Windows nejpodobněji. Je to samá ikonka, vše se nastavuje přes grafické dialogy a do konfiguračních souborů se skoro nemusí šáhnout. Pak mě začala trošku štvát paměťová náročnost tohoto prostředí, a tak jsem přešel na GNOME. Trošičku rychlejší, avšak ještě pořád pomalý a náročný kolos. Začal jsem mírně vybočovat z řady nováčků a nainstaloval si XFce, které je nejsvižnější ze všch tří jmenovaných, slibně se vyvíjí, je pěkné na pohled a paměťově ne moc náročné. A pak to přišlo. Stal se ze mě anarchista :) a přešel jsem na (pro mě a nemálo dalších lidí) nejlepší a nejrychlejší window manager – Fluxbox. Tady už si člověk vše musí nastavit sám v konfiguračních souborech (i když klikátka také existují), ale za to má desktop takový, jaký ho chce mít a hlavně je pekelně rychlý.

No a konečne to hlavní:

Fluxbox mě naučil, že v Linuxu je nejdůležitější klávesnice. V tom je jeho největší síla. Myš klidně můžete zahodit (kromě případů, že chcete pohodlně brouzdat po internetu, nebo hrát pořádnou 3D akci po síti). Po čase zjistíte, že konzole není až tak špatná věc a dají se v ní dělat divy. Práci ulehčují například i skripty v BASHi, Pythonu, nebo dokonce v PHP a dalších. A z toho důvodu, že přes klávesnici se toho v Linuxu udělá úplně nejvíce a nejrychleji, je podle mě nejlepší a nejefektivnější používat programy napsané pro CLI (textový režim, konzoli). A v příštím článku popíšu konkrétní textové aplikace, které nahradily ty klikací z windows…