Pobyt na Axamer Lizum

Dnešek se vydařil. Středisko je skvělé, v 9 hodin v podstatě přímo z hotelu jsme byli na svahu a brázdili krásně upravené sjezdovky skoro sami. Počasí přálo - občas dokonce i vysvitlo slunko a hospoda uprostřed hory se ukázala býti skvělým útočištěm.

One day later.

Né tak sobota. Najely sem školy lyžařů v několika autobusech a navíc sněžilo celej den. Což bylo super ze začátku, bo ty pojezdy v prašanu a skoky s dopadama jak do peřin byly upe-totál-mazec. Horší, ale né nejhorší bylo to, že skischüly to tam docela rozjezdily a nadělaly muldy. Co bylo ale nejvíc úplně nejdebilnější, byly boty z půjčovny. Prkno mazec, jezdí jak drak, vázání taky ok, ale boty, BOTY si příště koupím svoje, protože takové otlaky na kotnícich sem ještě neměl. Každá jízda byla díky tomuto utrpení, naštěstí vyvážené vším dobrým okolo. Jagetee (čaj s Jägermeistrem) v hospodách za 3€ přišel vhod v té Sibiři a chumelenici venku, zvlášť s ohledem na rýmu a pobolívání v krku, které jsem tady chytil od spolucestujících. Je to samozřejmě po prvním dnu přešlo. Jak jinak.

Večerní návštěva tradiční hospůdky vedle hotelu byla taky příjemná - majitelka, stará babka s českým jménem "Holub", nám udělala místní specialitu - Kaiserschmarrn. Něco jako roztrhané palačinky s rozinkama a jablečným pyré. Né že by to bylo až tak dobré, ale slovo kaiserschmarrn, řečeno s patřičnou dávkou zlosti, nahlas a správným německým přízvukem zní uplně skvěle. :)) Neni to náhodou nadávka? :D

A ještě pár fotek, ze kterých je zřejmé, že jediný dobrý den na focení (tj. ten první) jsem prosral, takže tu je aspoň Axamer v mlze:

Hotel Olympia

Parkoviště s úpatím sjezdovek v mlze.

Černá sjezdovka v mraku.